Reklama
 
Blog | Ekologický právní servis

Dodatečné náklady zaplatí občané

Nedávno zde mnohé zaujal příspěvek „Rozvoj dopravní infrastruktury: občané nemají znát svá práva“, v němž jsme využili autentická slova mužů, kteří se cítí být zodpovědní za dobudování dopravní infrastruktury u nás. Poukázali jsme v něm na stav, který nás dlouhodobě znepokojuje. O to víc, že se na naši Poradnu s žádostí o pomoc stále častěji obracejí lidé, kteří pociťují jeho důsledky a my jsme schopní jim pomoci jen velmi omezeně. 

Jedná se například o celé skupiny lidí, kterým nevhodně naplánované stavby přivedly přímo pod okna vytíženou silnici a únavné tahanice s úřady jsou pro ně jedinou cestou, jak si zpět vydobýt svá práva.   

V momentě, kdy stavba stojí a je používaná, lze dosáhnout zmírnění dopadů, na ty, na něž plánování původně nemyslelo, velmi těžko a velmi pomalu. I tam, kde je vůle obce situaci svých obyvatel účinně řešit, se částky na potřebná opatření dávají dohromady obtížně a na úkor jiných oblastí.

Dodatečné náklady špatně naplánováných projektů vždycky zaplatí občané, penězi v tom lepším případě. 

Reklama

Jedním z řešení by v dokonalém světě bylo plánovat tyto projekty od začátku dobře, ve spolupráci s těmi, jichž se to týká a s ohledem na přírodu. V našem nedokonalém světě je to řešení, které se pokoušíme přivést na svět a vychovat k samostatnosti.

Největší brzdou jsou nedostatky v zákoně a neochota úředníků. Zákon neumožňuje lidem zapojit se efektivně při přípravách plánů, ale vymezuje jim až prostor vznášení připomínek k v podstatě hotovým dokumentům. Úředníci nejsou ochotní se s připomínkami občanů adekvátně vypořádat. (připomínku k Politice územního rozvoje poslal rekordní počet lidí, na finální verzi dokumentu se to téměř neprojevilo, viz Analýza vypořádání připomínek). Jakmile se ministerstva a další správní orgány dohodnou, je pro občany už pozdě něco opravdu změnit.

Vedle toho, že se nyní intenzivně zabýváme samotným stavebním zákonem, jímž se řídí strategické územní plánování, pokoušíme se v Jihomoravském kraji prosadit postup, který má občany zapojit, dokud to ještě může být plodné.

Jihomoravský kraj připravuje Zásady územního rozvoje, tedy vlastně územní plán kraje. K návrhu Zásad se nyní vyjadřují orgány státní správy, které se v této fázi dohodnou a připraví téměř finální podobu návrhu. Zákon předpokládá zapojení občanů až v následném procesu připomínkování. V něm už lidé výslednou podobu Zásad ovlivní jen minimálně. Žádáme proto kraj, aby zapojil veřejnost do plánování z vlastní dobré vůle již v probíhající fázi.

Schválení Zásad ve stávající podobě omezí možnost obyvatel Jižní Moravy ubránit se stavbám, které zhorší kvalitu jejich života, poškodí cenné přírodní lokality a vrátí nás na začátek. Dodatečné náklady špatně naplánováných projektů zaplatíme my.

Není proto překvapivé, že se s námi na krajské úředníky obrací dost velká skupina lidí. V dokonalém světě by kraj možnosti předejít budoucím problémům beze zbytku využil a oprávněné požadavky zohlednil. Co se stane v našem nedokonalém světě se od nás dozvíte zase příště.

Do té doby můžete sledovat nově spuštěný web www.zurjmk.cz, kde mimojiné naleznete i problematické záměry obsažené v návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje.

Přípravou Zásad územního rozvoje JMK se v zabývá Mgr. Libor Jarmič. 


Jak probíhá pořizování Zásad územního rozvoje?

ZADÁNÍ

Krajský úřad zpracuje ZADÁNÍ Zásad územního rozvoje.

ZADÁNÍ zašle dotčeným orgánům státní správy (ministerstvům, báňskému úřadu, hygieně, apod.).
–    Dotčené orgány vyjádří svá stanoviska.

Krajský úřad podle nich upraví ZADÁNÍ.

ZADÁNÍ schvaluje zastupitelstvo kraje.

Podle ZADÁNÍ zastupitelstvo nechá zpracovat NÁVRH Zásad územního rozvoje.

NÁVRH

Zastupitelstvo také zajistí VYHODNOCENÍ vlivů na udržitelný rozvoj území.

Proběhne společné jednání, na kterém Krajský úřad seznámí dotčené orgány státní správy a sousední kraje s obsahem NÁVRHU.
–    Dotčené orgávy a sousední kraje podávají svá stanoviska.
–    Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle NÁVRH Zásad příslušným orgánům sousedních států, jejichž území může být přímo ovlivněno a nabídne jim konzultace.

Krajský úřad uvede NÁVRH Zásad do souladu se stanovisky dotčených orgánů. Pokud jdou dvě nebo více stanovisek proti sobě, zajistí Krajský úřad řešení rozporů. Zahrne i případná vyjádření sousedních státú a výsledky konzultací.

V této fázi se právě nachází Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje.

VEŔEJNÁ FÁZE

Krajský úřad zveřejní upravený a posouzený NÁVRH Zásad na úřední desce a na internetu.
Upravený a posouzený NÁVRH Zásad musí být takto přístupný po nejméně 30dní před VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM.

V těchto pouhých třiceti dnech mají občané poprvé možnost vstoupit do procesu a uplatnit své připomínky, které mohou podávat nejpozději při VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ.
–    Občané a jejich sdružení mohou podávat PŔIPOMÍNKY.
–    Obce a tzv. zástupce veřejnosti mohou podávat NÁMITKY, jejichž případné odmítnutí musí být na rozdíl od připomínek ve výsledném dokumentu odůvodněno.

Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o NÁMITKÁCH.

Ministerstvo životního prostředí podává stanovisko k VYHODNOCENÍ vlivů na udržitelný rozvoj území.

Upravený NÁVRH Zásad před jejich vydáním posoudí Ministerstvo pro místní rozvoj.

O výsledné podobě NÁVRHU Zásad hlasuje zastupitelstvo kraje.

Schválením většinou hlasů se Zásady územního rozvoje považují za vydané.