„Já jsem na webových stránkách Ekologického právního
servisu našel postup, jak tento právní servis radí občanům, jak postupovat
proti Ředitelství silnic a dálnic. Tento postup byl financován
z evropských peněz a spolufinancován z prostředků Ministerstva životního
prostředí, takže z veřejných prostředků byla dotována kuchařka, která měla
a má svým způsobem zabránit jednání ŘSD a oslovit občany.“ ministr dopravy Gustáv Slamečka [1]
Podle pana ministra by tedy jednání Ředitelství
silnic a dálnic (ŘSD) usnadnila sladká nevědomost občanů, o jejichž životě a
majetku se ve veřejném zájmu rozhoduje. Ekologický právní
servis, který v podstatě supluje roli státu v informování občanů o
jejich zaručených právech, jen mrzce plýtvá veřejnými financemi.
A to je obzvlášť ostudné v době, kdy ŘSD počítá
každou veřejnou korunu na budování dálnic ve veřejném zájmu (kvůli nimž také
potřebuje sem tam někoho vyvlastnit [2]). Ještěže jsou pracovníci ŘSD
prodchnuti ryzím fandovstvím, byť již trochu znechuceni tím, že jim
společnost za jejich úsilí málo děkuje.
„… v dalších letech bude třeba vést nekompromisní boj
za dohlednou realizaci základní dálniční sítě našeho státu. Uvědomuji si
vyčerpanost těch pracovníků ŘSD ČR, pro něž je tato práce ryzím fandovstvím a
znechucení těch, kteří vnímají společenské nedocenění této práce.“ ředitel ŘSD Alfred Brunclík [3]
Naštěstí v tom nejsou úplně sami.
„Zvláštní poděkování zaslouží mnozí poslanci a senátoři
Parlamentu ČR za svůj postoj a konkrétní pomoc pro práci ŘSD ČR. Věřím, že tato
fronta spolupráce bude narůstat a sílit.“ ředitel ŘSD
Alfred Brunclík
Ministerstvo by podle Brunclíka mělo legislativně
přitvrdit, jinak se investiční proces bude prodražovat a protahovat.
„Chtěl bych připomenout na adresu zákonodárců, že bez
racionálních legislativních změn, odpovídajících současné legislativní úrovni
výstavby liniových staveb v sousedních zemích, nebude možno rozumným způsobem
čelit obstrukcím ekologistů a nositelů partikulárních zájmů. Investiční proces
se bude bez těchto změn dále protahovat a prodražovat.“
Zatímco ředitel ŘSD z obstrukcí viní blíže
nespecifikované ekologisty a nositele partikulárních zájmů, z reakce
ministra dopravy na již zmíněný leták v podstatě vyplývá, že takovou
potenciálně nebezpečnou skupinou občanů jsou i vlastníci pozemků, kteří žádají
za svůj majetek adekvátní náhradu. Zatímco
ředitel ŘSD nespecifikoval, na úroveň kterých sousedních zemí bychom měli
dostat naše zákony, z reakce ministra dopravy tak málo citlivé
k vlastnickým právům, lze hádat alespoň zeměpisný směr.
„Slamečku v brožuře Ekologického právního servisu
nejvíce dráždí pátá kapitola s názvem „Když chce vaše pozemky stát, je výhodné
si počkat“. Experti právního servisu tu lidem doporučují, že je „výhodné
nepřistoupit na návrh na uzavření dohody a počkat na vyvlastňovací řízení,“
Důvod je prostý. Při vyvlastnění by měli lidé za své pozemky dostat více
peněz.“ Lidové noviny [4]
Jak nedávno potvrdila již druhá analýza, polovina velkých
dopravních staveb se u nás staví zbytečně. [5] Studie, které porovnal Ekologický právní servis a Oživení, ukazují, že
dálnice oproti okolním státům stavíme předražené. Na nadprůměrnou cenu
výstavby infrastruktury nedávno upozornila i bývalá Národní ekonomická rada
vlády (NERV) a způsobem zadávání zakázek se pravděpodobně začne zabývat
Antimonopolní úřad. [6]
Přesto ŘSD stále vynakládá nemalé prostředky na účelové
studie, jejichž cílem je dokázat opak [7] a ministr dopravy vystupuje proti
informování občanů o jejich právech. Výstavba dopravní infrastruktury v ČR
postrádá jasnou koncepci rozvoje, budovatelského nadšení má ovšem přehršle.
„Chtěl bych, ale také připomenout těm, kteří bez vlastní
míry odpovědnosti boří naši práci a pod různými pokryteckými a lživými hesly
matou veřejnost, že míra trpělivosti a tolerance těch, kteří mají zodpovědnost
za dobudování dopravní infrastruktury v České republice je již vyčerpaná a že
budeme nekompromisně prosazovat své cíle z jediného důvodu. Aby se občanům naší
země lépe a volněji dýchalo a žilo.“ ředitel ŘSD
Alfred Brunclik
Má to tedy přece jen optimistický závěr: bude se nám po
nekompromisním rozlití toho všeho betonu na naší zemi lépe a volněji dýchat a
žít. [8] Proč je však důležité, aby u toho občané neznali a nemohli efektivně
využívat svá práva, ředitel Brunclík již nespecifikuje.
Doplňující informace a zdroje:
[1] Zdroj: Stenoprotokoly jednání Poslanecké sněmovny ze
středy 9. Září 2009. Projednávání novely zákona o vyvlastnění, která by měla
výrazně omezit vlastnické právo ve prospěch dálničářů.
[2] Vyvlastnění je závažný zásah do práva vlastnit
majetek, který je možné použít pouze v krajních
případech. Podle Listiny základních práv a svobod je
vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné pouze ve veřejném
zájmu, na základě zákona, za náhradu. V
[3] Zdroj citací Alfreda Brunclíka: Výroční zpráva ŘSD
2007.
[4] Stát platí rady, jak mají lidé vyzrát nad státními
úředníky, Lidové noviny, 1. Srpna 2009, celý článek zde.
[5] Známe
dálnice, na které se Brusel zdráhá poslat peníze, Aktuálně.cz, 22.10.2009, celý
článek zde.
[6] Úřad
prošetří zakázky na stavby dálnic, ČTK, 27.10.2009, celý článek zde.
[7] Hlavní
závěry analýzy EPS a Oživení „Jsou české dálnice předražené?“:
Výsledky
všech dostupných studií porovnávajících cenu dálnic v ČR a v zahraničí (včetně
korigovaných výsledků studií objednaných ŘSD) jednoznačně ukazují, že výrazné
předražování, často v řádu desítek procent ve srovnání se zahraničím, je
skutečným a závažným problémem výstavby českých dálnic.
ŘSD zbytečně vynakládá veřejné zdroje na zavádějící
studie, jimiž klame veřejnost i politickou reprezentaci. Důvěryhodnými se
ukazují být kontrolní zprávy NKÚ, a proto by měly tvořit dostatečnou zpětnou
vazbu ministerstvu dopravy i ŘSD a být dostatečným zdrojem informací pro
nápravu zjištěných pochybení.
Analýza EPS a Oživení „Jsou české dálnice předražené?“
ke stažení zde.
[8] Konkrétní představy o kvalitě žití a volnosti
nádechů podle ŘSD naleznete zde. dmínky musí být
splněny najednou!!!