Média nedávno přinesla zprávy, že zpracovávaný územní plán města Brna má chyby (viz např. tady a tady). Upozornil na to svým odborným posudkem doc. Miroslav Martiš, proděkan České zemědělské univerzity v Praze, který je považován za jednoho z našich největších odborníků na danou problematiku. Posudek si objednalo samo město Brno.
Výhrady doc. Martiše se týkají zejména části Vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Martiš namítá, že plán nerespektuje současný závadný stav životního prostředí v některých částech Brna a přidává do postiženého území další záměry, které přispějí k jeho dalšímu zatížení, zejména prachem a hlukem.
Ukazuje se tak skutečnost, na kterou dlouhodobě upozorňuje Ekologický právní servis a další občanská sdružení a občané, a sice, že do nadměrně zatíženého území nelze umísťovat další zatěžující záměry (silnice, průmyslové zóny, atd.). Kromě toho doc. Martiš naznačuje, že Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je nastaveno ve prospěch prvních dvou variant územního plánu.
Asi ještě zajímavější (avšak ne až tak překvapivá) je reakce úředníků Magistrátu města Brna, kteří mají územní plánování na starost. Úředníci totiž tvrdí, že námitky doc. Martiše obsažené v jeho posudku jsou nedostatečně podložené, neobjektivní a neprofesionální, a proto požádali doc. Martiše o přepracování jeho posudku. Jenže ani poté prý dokument nevyhověl zadání. Úředníci si tedy chyby v územním plánu nepřipouští a ujišťují radního pro územní plánování Ladislava Macka, že vše pokračuje bez problémů.
„Město ho (Martišův posudek – pozn.) zkrátka vůbec nemá, takže ani nemohu reagovat na kritiku, která se v něm objevuje,“ konstatoval pro Deník náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.
Právník by řekl, že zde existují důvodné pochybnosti o tom, že Vyhodnocení vlivů na životní prostředí bylo zpracováno objektivně a nezaujatě. Laik by nejspíš řekl, že skutečnosti spíše nasvědčují tomu, že ono „Vyhodnocení“ bylo zpracováno formou „Řekněte mi, jak to má vyjít a já to vyhodnotím“. Pan docent Martiš pak jen poukázal na sporné části územního plánu, což by mohlo znamenat ohrožení např. pro stavbu čtyřproudové R43 plánované přes brněnskou přehradu, hustě obydlený Bystrc a Bosonohy, kde by došlo k porušení hygienických limitů pro hluk. Proto úředníci práci doc. Martiše odmítli převzít a zaplatit mu za ni. Bylo by pochopitelné, pokud by se úředníci zachovali v tradičním neurčitém duchu „Podíváme se na to.“, ale bleskurychlá negativní reakce úředníků taky o něčem vypovídá.
Nabízí se otázka, co by se stalo, kdyby se později u soudu zjistilo, že měl docent Martiš pravdu? Pravděpodobně by došlo ke zrušení územního plánu se všemi z toho plynoucími důsledky pro město. A kdo by byl potrestán? Radní města ne, ti jsou přece ujišťováni, že vše probíhá bez problémů. Zpracovatel územního plánu? Ne, ten přece vypracoval to, co po něm bylo požadováno. Vinu by na sebe pravděpodobně navzájem házeli úředníci, a to ti z Magistrátu, a ti z Krajského úřadu Jihomoravského kraje (odbor životního prostředí), který má za úkol k územnímu plánu vydat stanovisko, že z hlediska vyhodnocení vlivů na životní prostředí je vše v pořádku. Vina tak může zůstat viset na půl cesty, podobně jako v případě zrušení územního plánu Břeclavska, a doopravdy potrestán nemusí být nikdo, i když všichni dopředu věděli, že se zadělává na problém.
PS: Paralelně s tím pak stíhají zastupitelé Jihomoravského kraje připravovat novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, který má lidem podstatně omezit přístup k informacím a tedy dohled nad svými zaměstnanci – politiky a úředníky (viz např. zde). Proč asi.
Tématem odpovědnosti úředníků se podrobněji zabýváme v analýze Klientelistický nebo právní stát?